Ilegální vývoz připravuje Sokotru o cenné korály
Sokotránské pláže bývají ve sluneční výhni prázdné. Potkáte na nich možná skupinky turistů, ale rozhodně ne místní lidi. Letos v květnu se nám však naskytl jiný obrázek. I v nejpekelnější polední výhni se po Deleishe a Dihamri pohybovali místní muži, ženy i děti, kteří sbírali vyplavené korály. Jejich hromady pak svážely náklaďáky k cizím lodím kotvícím u Deleishe. Na Sokotru se totiž s rozpadem politické moci v Jemenu vrátil starý nešvar: obchodníci z Perského zálivu pokoutně vykupují od nevzdělaných vesničanů korály, jejichž vývoz je celosvětově zakázán mezinárodními dohodami.
Sokotra a korály na plážích
Na sokotránských plážích se válí velké množství mrtvých korálů, mnohdy mořem obroušených dohladka. Sokotránci je sbírávali a používali na stavbu domů – v některých vesnicích je dodnes vidět stará přístřeší postavená pouze z korálu namísto kamene. Sesbírané korály se také vypalovaly na vápno, které pak lidé používali ke zdobení svých obydlí a mešit. Vždy se však jednalo pouze o využití pro vlastní potřebu a v poměrně zanedbatelné míře. Nikdy dřív se s korály na Sokotře neobchodovalo.
Sběr korálů pak zakázal Socotra Zoning Plan z roku 2000, který území ostrova rozdělil do zón několika typů s odlišnou úrovní ochrany přírodních zdrojů. V roce 2006 vydal jemenský ministr vody a životního prostředí dekret zakazující sběr a vývoz korálů. Ten ale tou dobou už dávno zakazovala mezinárodní dohoda CITES, k níž se Jemen přihlásil již v roce 1997. Jenže Jemenci mají obvykle pocit, že si doma můžou dělat, co chtějí, bez ohledu na mezinárodní závazky své vlády.
Dopady jemenské revoluce na Sokotře
K prvním pokusům o vývoz sokotránských korálů došlo v letech 2004 – 2005. Ty se však podařilo úspěšně zastavit. Jenže s nástupem slabé Hádího porevoluční vlády v Jemenu šikovní obchodníčci zavětřili, že by se teď daly dříve zapovězené věci snadno uskutečnit. A tak k sokotránským břehům připlulo v roce 2012 hned několik lodí, aby pak plně naloženy korály odjely do Spojených Arabských Emirátů. Zcela ironické je, že ilegálně vyvezené korály ze Sokotry, která je na seznamu přírodních památek UNESCO, mají posloužit k výrobě vápna na rekontrukci kulturních památek chráněných UNESCO v Emirátech.
Ačkoli šéf přístavu odmítl lodě určené na vývoz korálů přijmout, plavidla bezproblémově zakotvila u nedaleké pláže Deleisha. Během naší návštěvy Sokotry v květnu 2012 jsme sledovali nerušený sběr korálů na plážích Qadamah, Deleisha i DiHamri. V posledně jmenované lokalitě prý místní komutita nejprve korály vydat odmítla, ale slib vodní pumpy, která vesnici načerpá vodu z nedaleké Qariah lagoon, je nakonec přiměl k souhlasu.
Korály ze Sokotry: byznys nebo krádež?
Na přistavené nákladní lodě putovaly hromady korálů, které na sokotránských plážích ležely navršeny ještě z doby před několika roky, než byl vývoz korálů zaražen. Tím by se ovšem lodě s mnohasettunovým objemem nenaplnily. Vesničané proto sbírali čerstvě vyplavené korály z pláží. Placeni přitom byli pouze za práci při sběru, a to směšných 10 dolarů za tunu! Korály si od nich emirátský obchodník bral zcela zadarmo. To podle mě není obchod, ale krádež.
Problém sokotránských vesničanů je, že nejsou schopni zvážit důsledky svého konání. Jejich myšlení se omezuje pouze na současný okamžik. To, že si decimují svoje přírodní území, nebo že by korály mohli alespoň prodat za rozumné peníze a nenechat se hloupě okrást, je vůbec ani nenapadne. Mají prostě silácký pocit, že si se svým majetkem mohou zacházet po svém, ačkoli na to nemají intelektuální kapacitu.
Vývoz korálů – kde je nebezpečí
Přitom oblasti, z nichž nyní dochází ke sběru korálů, jsou biologicky velmi bohaté – zaznamenáno v nich bylo až 60 druhů korálů. Těžba mrtvých i živých korálů hrozí nejen poškozením jedinečných korálových systémů, ale i na nich závislých mořských druhů. Vesničané si nejsou vůbec vědomi, že svým krátkozrakým jednáním pro pár dolarů mohou snadno přivodit úbytek biodiverzity a změny ve skladbě podmořských komunit. Intenzivní sběr mrtvých korálů povede ke změnám v pohybech příbřežních usazenin a k erozi. Přitom například pláž Qadamah je na Sokotře nejcennějším místem, kam připlouvají želvy naklást vejce.
Největší hrozbou komerčně organizovaného sběru korálů je však pravděpodobnost, že po vyčištění pláží od mrtvých úlomků přejdou místní dodavatelé na těžbu živých korálů přímo z moře. Ta by významně ohrozila oba dominantní zdroje příjmu na Sokotře, jimiž je rybolov a ekoturismus. Vzhledem k tomu, že Sokotránci zapomněli celé zemědělství , ostrov nic neprodukuje a jedinou další možností obživy jsou stáda koz, která Sokotru nemilosrdně vypásají, je export korálů doslova podřezáváním si vlastní větve.
Budoucnost sokotránských korálů
Možnost, že se ubohým Sokotráncům prodávajícím své přírodní bohatství za 10 USD za tunu podaří něco rozmluvit, je velice malá. Už proto, že sokotránská pobočka Agentury na ochranu přírody (EPA) má kvůli svým minulým zkorumpovaným a nedůvěryhodným aktivitám u místních obyvatel nulovou autoritu. Mnohem účinnější se jeví uchopit problém z emirátské strany. Úřady Spojených arabských emirátů (CITES platný od 1990) by mohly pružně zareagovat a zarazit poptávku po korálech na svém území.
Naštěstí každý rok v červnu přichází silný vítr a moře kolem Sokotry se až do konce září uzavírá. Žádná další loď tedy v příštích třech měsících žádný další korál neodveze. Uvidíme, co nový jemenský ministr životního prostředí Abd al-Salaam Razaz, nedávno jmenovaný sub-guvernér Sokotry Eissa Abdullah Ahmed Al-Saidehi a sokotránská i jemenská pobočka EPA dokážou do konce září vyjednat.
Článek o situaci s vývozem korálů ze Sokotry od autorů Uwe Zajonz, Rebecca Klaus, Malek Abdul-Assiz a Fouad N. Saeed vyjde v novém čísle časopisu Tayf vydávaném sdružením Friends of Soqotra.
