Tryzna pro Anwara
Anwar Al Awlaki nebyl dobrý člověk, alespoň ne v tom smyslu, v jakém dobré lidi obvykle chápeme. Celé jeho myšlení a konání byly prodchnuty hlubokou vírou v Allaha Velikého, již hlásal s fanatismem ne nepodobným středověkým blouznivcům typu Savanaroly. Jeho neochvějné přesvědčení o vlastní pravdě, která respektuje boží vůli, se mu stalo osudným. Dějiny učí, že tomu tak bývá. Narodil se překvapivě ve Spojených státech, které později ve svých kázáních označoval za zdroj všeho zla. Jeho otec tam v té době vyučoval zemědělské vědy na řadě prestižních univerzit. Po návratu do Jemenu byl starý Awlaki ministrem zemědělství i rektorem Univerzity Sana’a. Poslední jemenský premiér je s klanem Awlaki blízce spřízněn.
Anwar v USA i studoval. Popřel svoji americkou vlast a na studijní grant pro jemenské studenty absolvoval Univerzitu v San Diegu v oboru sociálních věd a pedagogiky. Aspiroval i na doktorát v rozvoji lidských zdrojů. To je v Jemenu velice populární obor, který mladým otevírá dveře do tam působícího západního kapitálu a k vysokým vládním pozicím. Anwar se narodil se stříbrnou lžičkou v hubě anikdy ji nevyndal. Nikdy nepoznal život za dva dolary na den. Nikdy nemusel být vděčný pašerákům lidí za to, že jej v bedně se zelím na pokraji vyčerpání dopravili do země zaslíbené, kde se pro svoji víru stane bedlivě střeženou, potenciálně nebezpečnou šelmou rdousící tradiční domácí hodnoty. A hlavně nebyl odkázán na školský systém založený na memorování Knihy, vhodně a barvitě doplněný jednotvárnými provoláváními pologramotných vesnických imámů. Měl prostě nastartováno stát se hlasatelem džihádu.
Anwar neměl žádné klasické teologické vzdělání. Narozdíl od islamistických učenců držel jen nějaká ta sezení s několika imámy a vykladači Koránu a kamarádil se s afghánskými mudžáhedíny, kteří zrovna studovali ve Státech na stejných školách. Plytkost vědomostí nijak nebránila vzniku hluboké nenávisti ke všemu protiislámskému. Nebyl v tomhle směru žádnou výjimkou, vždyť s první Válkou v zálivu a následným hubením muslimů v Bosně a Hercegovině se podobných mladých nadšenců objevily statisíce a divit se jim mohl jen málokdo. A protože byl bohatý, vzdělaný a neduživý, místo aby se chopil kalacha, naučil se dokonale využívat moderní technologie. Stal se mudžáhedínem informační a ideologické války. Už jako imám uveřejňoval kázání ve velkých nákladech na kazetách a cédéčkách. Později se nacpal i na Youtube.
Ačkoli se chvíli po 11/9 jevil jako možný vyjednavač mezi muslimským a západním světem, se stupňováním západní agrese na Blízkém Východě se staly jeho postoje otevřeně protiamerické, protiizraelské a protizápadní. Nenávistné, fanatické a zlé, ale nevybočující z toho, co veřejně předvádějí někteří konzervativní protestantští teleevangelisté. To už byl v hledáčku amerických bezpečnostních složek. Pro údajné podněcování protiamerických nálad a později i terorismu se stal jedním z nejhledanějších zločinců, přímo cílem k odstranění, ačkoli prokazatelně žádný zločin nespáchal. CIA jej označila za duchovního vůdce Al Kájdy Arabského poloostrova. Skrýval se v horách severovýchodního Jemenu. Vlastně se zase až tak moc neschovával, žil u místních kmenů, které si považovaly jeho šlechtického původu. Jemenské vládnoucí elity nad ním potichu držely ochrannou ruku, ačkoli navenek hlásaly svoji snahu jej dopadnout „živého či mrtvého“. Jeho konkrétní vazba na jakékoli teroristické akty nebyla nikdy justičně prokázána, i když konkrétní pachatelé přiznávali, že byli jeho kázáními mnohdy inspirováni.
V pátek 30.9. Anwara Al Awlakiho odpravil americký bezpilotní dron. Byl to druhý pokus o jeho vraždu za dobu probíhající jemenské revoluce. Stalo se tak péčí operativců CIA, kteří s ním dost možná studovali na stejné škole. Lidí, jejichž přesvědčení o vlastní pravdě je pravděpodobně stejně fanatické, jako bylo to jeho. Jen kopali za jinou stranu a drželi trumfy. Útok posvětil nositel Nobelovy ceny míru, Barack Obama. Pomineme-li mnohé právní a etické otázky, které úmyslné zabití formálně nevinného hlasatele nám nepřátelských myšlenek provází, nelze jednoduše přehlédnout, že USA se nikterak nesnaží přispět k řešení vleklých problémů Jemenu, nýbrž nepokrytě zneužívají současného chaosu k realizaci svých partikulárních cílů s dosti pochybným myšlenkovým zázemím na území cizího suverénního státu. Fanatismus a vraždění, ať už z jakékoli strany a z jakýchkoli pohnutek, vedou jen k horšímu utrpení maličkých.
Anwar jistě našel alespoň jednu z pěti set bran Ráje otevřenou, i přes ty pletky se štětkama, ale jeho jemenští soukmenovci bohužel trpí nouzí vezdejší. Střety mezi vládou a povstalci pokračují a zdá se, že Republikánské gardy pod vedením prezidentova syna začínají severně od hlavního města ztrácet pozice. Jemenské vládní letectvo omylem zasáhlo pozice vládního vojska v Abyanu s pěkným výsledkem několika mrtvých.
Jemenští protivládní mladí spočetli množství obětí vládní zvůle na 861 mrtvých a přes 25 000 raněných. Vláda se otevřeně přiznala k celkovému počtu 1400 obětí. Netečnost západního světa vůči utrpení jemenského lidu vybičovala představitele Mladé revoluce k zaslání dopisu Radě bezpečnosti OSN, v němž požadují postavení prezidenta Sáleha před mezinárodní tribunál v Haagu pro zločiny proti lidskosti. S ohledem na uvedený počet obětí by to bylo více než na místě.
Sáleh se nechal slyšet, že neodstoupí, pokud by se měli příštích prezidentských voleb zúčastnit jeho političtí oponenti. Nemohl by jeden ten bezpilotní neřád trefit všemi milovaného jemenského vůdce?
--------
26.09.2011
Od svého pátečního návratu do Jemenu prezident Sáleh volá po příměří mezi vládními a opozičními jednotkami. Sálehova webová stránka dokonce informuje, že prezident v sobotu pověřil speciální komisi ukončením ozbrojených incidentů v Sana’a. Komise dostala za úkol zajistit odstranění blokád, checkpointů a barikád a převelení příslušníků armády a bezpečnostních jednotek zpět do kasáren.
V ulicích však nic z toho zatím není vidět. Vládní jednotky nadále střílejí do davů protestujících, aby zabránily větším shromážděním. Počet mrtvých za poslední týden překročil stovku.
V neděli Sáleh ve svém prvním televizním projevu zpátky doma opět označil protestující za Al-Kájdu, což je trapný trik, který dost neúspěšně používal ještě před odjezdem na léčení do Saúdské Arábie. Hovořil o mírovém předání moci po předčasných volbách, což je opět již posté zopakovaná formulka. Takže návrat velkého šéfa nepřináší nic nového, jen větší množství obětí na životech.
Sáleh nadále nosí rukavice a šátek na hlavě zakrývající zranění utrpěná při červovém útoku na Prezidentský palác. Aby to vypadalo, jako že se nic neděje a vše má pod kontrolou, přijal jako první delegaci juniorský fotbalový tým, s nímž se také nechal vyfotit. Podle vzorců používaných v historii bude další fotografie s malými dětmi.
--------
24.9.2011
"Tanečník na hlavách hadů" se vrátil do terária. Zřejmě ovšem nikoli proto, aby hrou na fakírskou flétnu zkrotil své jed plivající pobratimy a nohsledy. Jeho politická hra je jako obvykle nečitelná, jistě však nemá za cíl konečné vyřešení vleklých problémů Jemenu. Salehův návrat vedl k eskalaci aktuální vlny násilí, a to za aktivního přispění vládních jednotek, které napadly shromáždění protestujících a pozice jednotek zběhlého generála Ahmara. Je symptomatické, že prezident se v pátek 23.9. vrátil (jak jinak, je to den modliteb dodávající krokům učiněným v jeho průběhu posvátnou sílu) a již v sobotu 24.9. došlo k masivním střetům mezi vládou a povstalci s několika desítkami obětí. Salehovci vraždí vlastní lidi způsobem, který volá po intervenci. Mimo jiné i těžkou artilérií. A navzdory předchozímu pověření viceprezidenta k dojednání dohody o předání moci a prezidentovým proklamacím a výzvám k příměří.
Notně překvapeni jsou i bývalí nejbližší Salehovi spojenci, tedy někteří z nich. Představitelé USA údajně považují Salehův návrat za velmi nešťastný a volají po předání moci a uspořádání voleb do konce roku. Rada zemí Perského zálivu (GCC) vyzvala Saleha k podpisu dohody o předání moci, která byla nedávno resuscitována. Zajímavá je role Saudů, kteří zřejmě Salehovi pomohli potichoučku proklouznout zpátky do Jemenu. I elévovi věd politických musí být jasno, že návrat nenažraného egomana nemůže vést k uklidnění situace, zejména proto, že opozice, jakkoli nejednotná, v době jeho nepřítomnosti posílila aktivním zapojením válečníků kmene Hášedů a starouš pravděpodobně nemá kontrolu nad členy vlastního klanu. Jaký mohou mít Saudové zájem na další destabilizaci země, když sami nejsou schopni tikající rozbušku na své jižní hranici vyřešit nejen diplomaticky, ale ani vojensky, jak naznačila spíše tragikomická účast jejich jednotek ve válkách s Hutijskými povstalci na severu Jemenu? Snad očekávají, že se Salehovci budou schopni opět chopit moci? Nebo skutečně pokládají za možný transfer moci? První Salehovy kroky na domácí půdě bohužel nasvědčují opaku - Saleh není evidentně schopen změnit svůj způsob řešení krizových situací a používá stejnou taktiku jako před svým odjezdem, jen s větším nasazením síly.
Do bojů se zapojují i dosud neaktivní kmeny. Hlavním městem otřásají výbuchy. Hasaba a oblast na sever od města se staly válečnou zónou. Protivládní síly chystají další miliónové demonstrace.
--------
19.09.2011
Po dlouhém období, kdy se situace v Jemenu nijak nevyvíjela, studentská revoluce seděla ve stanovém městečku a vládní přívrženci čekali na dlouho slibovaný návrat prezidenta Sáleha, se náhle věci daly opět do pohybu. V neděli 18. září začaly bezpečnostní složky pálit automatickými a protiletadlovými zbraněmi do desetitisícového davu protestujících proti režimu. Útok zaplatilo životem minimálně 26 osob. Den nato se ve velkých jemenských městech shromažďují lidé na protest proti včerejšímu masakru, ovšem stávají se opět terči ostřelovačů. Při poledním útoku na Náměstí Změny v Sana’a, které je centrem studentské revoluce, zahynulo nejméně 21 lidí asi stovka byla zraněna. Stejné krveprolití se událo i v Taizu.
Nedělní střet se měl podle britského deníku The Guardian rozhořet poté, co se davy demonstrantů shromážděné před budovami vládních úřadů začaly pohybovat směrem k Prezidentskému paláci.
Většina obětí pouličního násilí jemenských ozbrojených složek proti opozičním demonstrantům je mladší 22 let. Pondělní střelba má i dětskou oběť – je jí chlapec zasažený přímo do hlavy, zatímco čekal v autě na otce, který odběhl nakoupit jídlo do kiosku.
Představitelé přežívající jemenské vlády se k útoku svých ozbrojených složek neznají. Ministerstvo informací tvrdí, že šlo o neznámé lumpy. Ministr zahraničí v Ženevě před Radou OSN pro lidská práva sliboval, že viníci budou vypátráni a potrestáni.
Krveprolití přichází v době, kdy Sáleh stále ještě se zotavující v Saúdské Arábii pověřil viceprezidenta Hádího, aby podepsal smlouvu o předání moci v Jemenu navrženou už před několika měsíci Radou pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC). Podpis, z něhož se Sáleh z kraje léta třikrát po sobě slizce vykroutil, tak nakonec hodil na svého bezzubého zástupce. Mělo by prý k němu dojít do týdne. Tím by snad konečně mohla být tato trapná kapitola uzavřena a Sáleh nadobro zůstal v saúdském důchoďáku a Jemenci se budou mít dobře. I když moment ... podle saúdského představitele, který si pustil pusu na špacír, smlouva GCC obsahuje garanci, že v nové jemenské vládě bude i Sálehův syn (ten, kterému se původně mocný taťka chystal předat prezidentský úřad).
Doporučujeme kouknout na zpravodajství BBC, které si dalo práci se shromážděním informací o vývoji situace, jejích hlavních aktérech a možném dalším vývoji.
