Jemenská Jasmínová revoluce polevuje
Ačkoli protivládní demonstrace v Sana’a pokračují, rozhodně nedosahují síly čtvrtečního pochodu. Dnes proběhlo shromáždění u egyptské ambasády na podporu protestů v Egyptě, na zítřek je ohlášena demonstrace v areálu nové univerzity. Počty účastníků jdou však jen do stovek, nikoli tisíců.
Nízké počty protestujících vysvětluje šéfredaktorka nezávislých novin Yemen Times Nadia Al-Sakkaf tím, že Jemenci na rozdíl od ostatních arabských zemí nemají demonstrace v oblibě. Za probíhajícími akcemi v Sana’a stojí politické strany, není to sociální hnutí. Ačkoli v Jemenu žije vysoké procento lidí pod hranicí chudoby, nevykazují velký zájem s tím něco dělat. Demonstrace podle ní budou v nějaké míře pokračovat, až dokud se vládní strana nedohodne s opozicí.
-------
27. ledna 2011
Desítky tisíc lidí se ve čtvrtek 27. ledna sešly v centru Sana’a k pokračujícím protestům proti vládě prezidenta Aliho Abdally Saleha. Lidmi tedy myslíme jemenské muže. Na záběrech televize Al Jazeera jsem si nevšimla jediné ženy. Protesty inspirované událostmi v Tunisku probíhají od počátku tohoto týdne (jemenský týden začíná v sobotu).
Demonstrace se soustředí kolem náměstí Tahrír. Zbytek města je jimi nedotčen a život probíhá jako jindy. Taxikáři jsou o davech informováni a při cestách do starého Sana’a se jim zkušeně vyhýbají.
Expatská komunita v Sana’a má informace z bezpečnostních servisů některých ambasád – například ke mně se dostávají varování o protestních akcích z německého velvyslanectví. UNDP nám dosud neposlalo jedinou smsku, z čehož vyplývá, že to tady zatím ještě nehoří.
-------
26.1.2011
Šílenství kolem unesených českých turistů se zdá být uklidněno, i když web Lidovek, jej líčí jako docela nebezpečnou záležitost. Přestože tato ryze česká kauza neměla s celkovou bezpečnostní situací v Jemenu nic společného, o té se nedá říct nic moc dobrého. S blížícími se volbami se totiž politická situace docela přiostřuje a střety mezi vládou, a jí kontrolovanými bezpečnostními složkami, a opozicí nabývají na intenzitě. Celospolečenské napětí umocnil současný vývoj v Tunisku, kde se lidu (bez ohledu na to, že nám to slovo ve Východní Evropě zní trochu eklově se o „lid“ nesporně jednalo) za netečné asistence armády a posléze i její podpory podařilo svrhnout 23 let vládnoucího diktátora.
V Jemenu sice nevládne otevřená diktatura, ale některé rysy chování vlády prezidenta Aliho Abdallaha Saleha lze eufemicky označit za autoritativní. Mezi ně patří opora v přebujelé armádě, potlačování svobodného tisku, věznění politických oponentů, novinářů a lidskoprávních aktivistů, ale taky přebujelý a zkorumpovaný byrokratický aparát a poměrně zvláštní způsob naplňování reformně ekonomických kroků. To se lidem už dlouho nelíbí, hlavně když se jejich osobní situace spíš zhoršuje. K napětí přispívají i nečitelné pokusy vlády změnit Ústavu s cílem prodloužit mandát prezidenta na neurčito a opakované machinace s volbami. Do toho náboženské a národnostní boje se Zaidity na severu a přestřelky se secesionisty na jihu. Tenhle zdařile namixovaný a řádně pikantní eintopf ještě přisoluje opozice, která před volbami začíná připalovat pod kotlem všeobecné nasranosti obyvatelstva, svolává demonstrace a vyvolává obstrukce v parlamentu.
V praxi to vypadá asi tak, že po vzoru tuniské Jasmínové revoluce začaly v Sana’a minulý týden protesty studentů vedené novinářkou a lidskoprávní aktivistkou Tawakul Karman. Studenti provolávali slávu svým tuniským kolegům, domáhali se konce Salehovy vlády a nesli transparenty s hesly jako „Ať žije Tunisko – sladká vůně jasmínu nás probouzí!“. Jemenci jsou nesmírně poetičtí lidé, vždyť oč lépe to zní, než pouhé „Máme holé ruce!“. Taky byli demonstranti velmi nepoeticky rozehnáni slzným plynem.
Tawakul Karman stojí pěkných pár let v čele organizace Novinářky bez pout a každé úterý demonstruje před budovou parlamentu za propuštění nelegálně vězněných žurnalistů. Během současných prostestů obviňovala vládu a armádu z brutality a zneužívání moci. Za to se jí údajně dostalo opakovaných hrozeb smrtí. Tak daleko situace sice nezašla, ale v neděli ráno byla Karman bez vysvětlení zatčena spolu s dalšími asi 20 vůdci protestujících. Mezi zadrženými byli i představitelé význačných nevládních organizací na ochranu lidských práv, jako je např. HOOD.
To ovšem demonstranty vybičovalo k další aktivitě. Karman se stala přes noc národní hrdinkou, což je v zemi, kde je postavení ženy spíš druhořadé, věc naprosto nevídaná. Někteří vládní političtí předáci se dokonce nechali unést k veřejným prohlášením, že ženy by se neměly plést do politiky, jelikož je to proti právu Šária. Prezident sám vyzýval opakovaně ke klidu s poukazem na to, že Jemen není žádnou diktaturou ve stylu Tuniska a problémy se mají řešit pokojně. V některých projevech pak použil nebývale omluvný tón a dokonce prý pronesl „Chtěl bych poprosit za odpuštění, pokud jsem udělal nějaké chyby nebo selhal při plnění svých povinností. Jen Bůh je neomylný.“. Zároveň však přidal vojákům na platech průměrně 25 dolarů měsíčně.
Protestů se zručně chopila opozice a vyzvala vládu k pokoře a nastolení celonárodního dialogu. Karman byla držena asi 30 hodin, když jí po dalších protestech pod heslem „Všichni Jemenci ji milují!“ nabídli propuštění. Odmítla jej s tím, že nevyjde na svobodu dřív, než budou propuštěni i ostatní zadržení vůdci protestujících. Byli propuštěni všichni. Jen pár hodin po propuštění Karman provolávala megafonem k dalšímu shromáždění svoji odhodlanost neustat v protestech, dokud nebude zkorumpovaný režim sesazen po vzoru Tuniska.
Nelze předpokládat, kam se situace vyvine a zda vůbec mají současné protesty potenciál přerůst v nějakou skutečnou revoluci. Mimo záběr kamer zahraničních médií se totiž odehrávají i demonstrace na podporu Salehovy vlády. Bezpečnostní situace se tím pro západního turistu zatím nemění. Lze jen doporučit neukazovat moc okatě své foťáky ve větším shromáždění lidí. Nikdy nevíte, kterému ze strážníků stojících okolo se zrovna zalíbí a rozhodne se je zkonfiskovat.
Zdroj:
