Jemen má novou vládu
Přes neustálé rozbroje uvnitř opozičního tábora se podařilo sestavit přechodnou vládu. Víceprezident Hadi podepsal 7.12. nařízení, kterým byla ustavena.
Má neskutečných 34 hlav a podle očekávání povede zemi příští dva roky. Opozice údajně drží silová ministerstva - ve výčtech se ale neobjevuje Ministerstvo obrany, spravedlnosti ani zahraničí. Počet ministerstev zní zběsile, ale to je v Jemenu normální. Mají tam ministerstva i na problematiky, které v zemi skoro neexistují (např. sociální péče - to je taky jediný resort, kterému šéfuje žena a je ženám pozitivně diskriminačně zadán na věky věkův).
Demonstrace po sestavení vlády naopak zesílily. Lid nechce skupinku pimprlat, které jen legalizují setrvání Salehovců u moci a budou zemi vysávat prostřednictvím svých prebend.
--------
07.12.2011
Dva týdny po podepsání dohody o předání moci mezi prezidentem Salehem a politickou opozicí zemí mávají nepokoje. Centrum demonstrací a střetů se přesunulo do Taizu, ale ani Sana’aní se nenechávají zahambit. Demonstranti trvají na svém nesouhlasu s beztrestností Saleha, kterou zaručuje podepsaná dohoda.
Jejich legitimní hněv je bohužel zatím dost k ničemu, protože vládní vojsko, a hlavně Republikánská garda pod vedením Salehových synů a synovců (a kdovíjakých dalších příbuzných), do nich neustále střílí. Střílí i artilérií, což si vybírá daň i mezi nezúčastněnými civilisty. Včera zasáhly střepiny dělostřeleckého granátu dabab a tahle jemenská varianta městské hromadné dopravy ve svých troskách pohřbila jednoho nešťastníka. Co na tom, vždyť od podepsání dohody je hlášeno už více než 30 mrtvých?
Armáda nestřílí jen do bezbranných demonstrantů, ale užívá si vzájemných přestřelek i s tribesmany patřícími ke klanům salehovcům nepřátelským. Mezitím se opozice pokouší v souladu s dohodou zformovat prozatimní vládu, ale pro vzájemné rozpory se jim to příliš nedaří. Toho využívá Saleh, který sice oficiálně úřad opustil a je prezidentem jen titulárně, ale údajně pořád podepisuje prezidentské dekrety a spoluurčuje, kdo bude sedět v různých komisích rozhodujících o budoucím osudu Jemenu.
Bude – li váhání opozice a její touha po moci za každou cenu bez ohledu na skutečné zájmy země a jejího lidu trvat o něco déle, autokrat, místo aby se po vzoru jiných pokorně zdekoval do exilu, upevní svoji pozici a bude vesele pokračovat v páchání zlořádů. Je neuvěřitelné, že snahy o uklidnění situace ze strany establišmentu jsou v Jemenu jen formální a pokračuje násilí na obyvatelstvu, zatímco Západ a mezinárodní organizace, v čele s OSN, se zmůžou jen na „důrazná“ varování.
--------
24.11.2011
První (doufejme) svobodné prezidentské volby po 33 letech se v Jemenu budou konat 21. února 2012. Toto datum v sobotu 26. listopadu ohlásil viceprezident Hádí, který drží zemi v rukou po Sálehově podpisu dohody o odstoupení.
-----
24.11.2011
Zajímavé detaily vyplouvají na povrch den po Sálehově podpisu smlouvy o odstoupení z prezidentské funkce. Podle dojednaných podmínek Sáleh za 30 dní opustí svůj post a zemi vezme do svých rukou nastrčená loutka viceprezident Abdrabú Mansúr Hádí. Sáleh si však ponechá čestný titul prezident (!!!) a získává beztrestnost za všechny své činy včetně střelby do lidí, mučení politických vězňů a vypínání elektřiny ve snaze vydeptat obyvatele své země.
Členové Sálehovy rodiny nadále zůstávají prorostlí celým politickým i ekonomickým režimem a nikdo si ještě asi moc dobře nedokáže představit, jak bude v praxi vypadat, když Sáleh odstoupí, ale vlastně zůstane prezidentem. Oblečený neoblečený, pěšky, ale na kole. V každém případě na podpis smlouvy sundal rukavice, které od návratu ze saúdského léčení nosil, a ukázal ruce solidně zjizvené popálením.
Viceprezident Hádí má v 90 dnech následujících po Sálehově odstoupení předsedat vládě národní jednoty a připravit prezidentské volby. Sáleh se mezitím chystá na léčení do New Yorku, což prý oznámil šéfovi UN Ban Ki-moonovi. Evidentně se vysmívá celým OSN i Radě pro spolupráci zemí Perského zálivu, když se okázale vydává na drahou léčebnou kůru na Západ za peníze ukradené Jemencům, z nichž většina žije v chudobě. Proč by taky ne, když mu konta nikdo dosud nezmrazil.
Studentská revoluce je rozezlena dohodou, kterou si politické špičky upekly, a požaduje patřičné tresty pro Sáleha i vysoce postavené členy jeho rodiny. Bohužel jim nezbývá víc než protestovat v ulicích a džambíjemi si ukazovat na krk, jako že to je přesně to, co Sáleh zaslouží.
Ve videu Al Jazeery z 23. listopadu (01:26 min) jsme viděli našeho přítele Abdulrahmana Ali Réziqa, který se velmi aktivně účastnil studentské revoluce od jejích začátků. Ulevilo se nám, že je stále naživu a nezůstal mezi desítkami těch, které na Náměstí změny odstřelili Sálehovi nohsledové.
--------
23.11.2011
V podvečer 23. listpadu 2011 prezident Sáleh konečně podepsal dohodu o předání moci. Stalo se tak po 33 letech vlády, třech neúspěšných předchozích pokusech, 11 měsících nepokojů a bojů, sedmi občanských válkách a zhruba dvou a půl tisících přímých obětí jeho „tance na hlavách hadů“ požadujících jeho odstoupení. Dohoda byla podepsána mezi ním a představiteli opozice v saudskoarabském Rijádu, za účasti řady západních i arabských diplomatů a pod laskavou patronací Jeho milosti krále Abdallaha bin Azíze. Následoval potlesk a radost mnoha (nejen) Jemenců. Většina přihlížejících hledí na budoucnost země s nadějí, která je nesmírně osvěžující po tak dlouhé době revoluční agónie. V Jemenu samotném lidé slavili ohňostrojem a údajně šla po 14 dnech zase elektřina.
Všechno ale není tak „růžové“. Ačkoli politické špičky opozice podepsaly dohodu ve zřejmém očekávání svých budoucích mocenských benefitů, demonstrující setrvávají na svých velice nespokojených postojích. Nelíbí se jim zejména beztrestnost Sáleha za jeho zločiny spáchané v průběhu revoluce na demonstrantech, zakotvená v dohodě. Není divu, počtem obětí si jemenská revoluce nezadá s revolucí v Egyptě, která dovedla Mubaraka do náruče spravedlnosti (snad alespoň pro jednou na očko vidící). Dohoda má prý sice zakotvovat odstoupení Sáleha (kdy přesně z dostupných zdrojů zatím není jasné), ale jednalo se i o případné účasti členů klanu Sálehovců na budoucí vládě. Solidní svinstvo, uvážíme – li, že rozkazy ke střelbě do demonstrantů přicházely právě od nich a titíž zřejmě drželi starouše u „vlády“ v posledním půlroce. Zprávu o podpisu dohody tedy demonstranti v Sana’a přívitali nesouhlasným skandováním.
Na psaní nekrologu starého režimu je ještě dost brzy mimo jiné i proto, že hned po podpisu Sáleh držel velmi nepřátelskou řeč, obviňující Západ z organizování a podpory povstání proti němu. Násilí prý není „součástí arabské kultury“ (pravil sekáč, který je viněn i z vraždy předchozího prezidenta – jakoby, bohužel, nebylo součástí každé kultury) a kdo seje vítr, sklidí bouři. Nakonec však smířlivě dodal, že nyní je nejvíce třeba dobré vůle, která povede k rekonstrukci země. S tím nelze, než souhlasit.
--------
14.11.2011
Na pouhé volání po rychlém předání moci se v pondělí zmohl vyslanec OSN Džamal Benomal, který se v Jemenu v těchto dnech pokouší vyjednat vyřešení patové situace v této zemi zmítané revolucí. „Je na čase urychlit změnu v Jemenu a začít s předáním moci,“ řekl podle televize Al Jazeera vyslanec OSN. Ano, taky si myslíme, že po desíti měsících otevřeného násilí a víc než tisícovce mrtvých je na čase! Rada bezpečnosti OSN koncem října přijala rezoluci číslo 2014, v níž vysílá vzkaz, který nyní Džaman Benomal doručil do Jemenu osobně.
Ve stejnou chvíli, kdy v pátek 11. listopadu Benomal jednal v Sana’a, demonstroval prezident Sáleh svoji sílu v jihojemenském městě Taiz. Při bojích mezi republikánskými gardami a opozičními kmeny zahynulo minimálně 11 osob. Při zásahu vládních jednotek na davy, jež se sešly k polední modlitbě, zahynuly i ženy a malé děti. Bloggerka Afrah Nasser píše o tom, že Sálehovi vojáci zaútočili na protestující proti režimu v jejich domovech. Sama zmiňuje 13 obětí jejich řádění. Na blogu vystavila otřesné záběry některých zabitých.
Zpráva o masakru v Taizu se dostala do Sana’a, kde ženy vyšly na pochod proti násilí na obyvatelích Taizu.
Boje v Taizu nicméně pokračovaly i v sobotu. Taizké školy jsou od pátku (což je evropská neděle) zavřeny.
-----
31.10.2011
Mezinárodní letiště v Sana'a bylo v pondělí 31. října uzavřeno poté, co došlo k explozím uvnitř letecké základny sousedící s civilní částí letiště. Výbuchy prý zničily několik zaparkovaných vojenských stíhaček. Civilní lety byly ze Sana'a odkloněny do Adenu.
Kmeny z okolí Sana'a si již několik měsíců stěžovaly na letecké bombardování jejich vesnic vládními silami. Dnešní útok na leteckou základnu tomu měl zřejmě udělat přítrž. Boje mezi kmenovými bojovníky na straně jemenské revoluce vyžadujícími odstoupení prezidenta Sáleha a vládními jednotkami ovládají metropoli již dlouhou dobu a zesílily po vydání rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2014.
-----
23.10.2011
Udělení Nobelovy ceny míru jemenské aktivistce Tawakkul Karman do Jemenu mír rozhodně nepřineslo. Uplynulé dny se nesou ve znamení bojů, které vyeskalovaly po vydání rezoluce číslo 2014 Radou bezpečosti OSN v pátek 21. října. Rada se od února konečně vybičovala alespoň k tomu, aby v rezoluci „silně odsoudila“ vládní násilí na demonstrujících občanech a vyjádřila podporu plánu na předání moci v Jemenu, jak jej připravila Rada pro spolupráci zemí Perského zálivu. (Ta se jej Sálehovi dost neúspěšně snaží vnutit už půl roku, přičemž ten starý had se z jejího podpisu vždy totálně trapně vykroutil). Při hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci čekala přímo za dveřmi newyorského jednacího sálu Tawakkul Karman (která do US přiletěla na osobní setkání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem). Muselo se jí chtít brečet, k jak „silnému“ postoji se Rada odhodlala po tak dlouhém čase...
Jemenský deník Yemen Post hlásí, že Sáleh dal svůj hněv nad rezolucí okamžitě najevo vysláním Prezidentských gard na neozbrojené demonstranty. Vládní jednotky prý okamžitě začaly ostřelovat čtvrť Hasaba, sídlo Sálehova oponenta šejcha Sadíka Al-Ahmara, a setkaly se se silným odporem kmenových jednotek. Boje zesílily natolik, že se obyvatelé Sana‘a údajně domnívali, že tentokrát už je to skutečně občanská válka. Střety prý pokračovaly i během nocí na sobotu i na neděli. Opakovaně je hlášena také střelba ostřelovačů do lidí na Náměstí Změny, centra studentských protestů. Za víkend tak na seznamu obětí jemenské Jasmínové revoluce přibyly další dvě desítky jmen z řad civilistů i vojáků. Chápeme, že nekonečně informování o dalších mrtvých máte možná po těch devíti měsících už tak nějak dost. Na druhou stranu nelze mlčet a pomáhat Sálehovi zatlouct jeho zločinné jednání tím, že nás prostě jeho libovůle přestane bavit.
Rebelující generál Alí Mohsin, jenž se svými jednotkami chrání protestující, obvinil Sáleha z přípravy vyhlazení severních částí Sana’a ve snaze zlikvidovat revoluci. Sáleh měl údajně telefonicky instruovat svého syna Ahmeda, šéfa Republikánských gard, a jeho nevlastního bratra, šéha Speciálních jednotek, aby „anihilovali“ opozici. To Sálehovi lidé samozřejmě popírají a vláda se ústy svého mluvčího dokonce vyjádřila, že na rezoluci Rady bezpečnosti bude reagovat „pozitivně“. Co to asi znamená?
Sledujte facebookovou skupinu #SupportYemen
