Podle henny poznáš Sokotránku
Původně jsem měla jen počkat před dveřmi, než si Ágé skočí pro nějaké papíry. Jenže v jeho domě se o mé přítomnosti dozvěděly ženské, a už jsem byla uvnitř. Na zadním dvorku, kam smí více méně jen ženy. Okamžitě se hovor stočil k mojí bílé kůži, protože tahle rodina je barvou pleti vyloženě posedlá. A holky vymyslely, že na mé „bílé“ by skvěle vypadala červená henna.
„Přijď zítra po Maghrebu (večerní modlitba), to půjde určitě elektrika, a uděláme z tebe nevěstu,“ zavelela Arda poté, co mi z hlavy strhla šátek a hladila moji bílou šíji s vášní upíra. Pak se obrátila ke své měsíční dceři, jíž na hlavě právě raší krásné černé vlásky: „No koukni, proč seš tak hnědá? Tady teta je pěkně bílá, taková bys měla být, no!“
Druhý den jsem naklusala, jak poručily. Pro děti jsem s sebou vzala hopíky a fosforeskující dary moře dovezené z Čech a dojímala se pak nad tím, jak si s těmi malými blbostmi dokázaly krásně vyhrát. V průchozí místnosti mezi prvním a ženským dvorem, kde nebylo nic, jen v rohu miminkovská taška s oblečením a ze stropu visel provaz, na který Arda uvazuje šátek se spícím dítětem. Něco jako dětský pokojíček nebo aspoň skříňka s hračkami v sokotránském domě neexistuje.
Stickerky s hennovým vzorem
Arda smíchala sušenou hennu s vodou a zatímco směs nechávala odstát, lepila mi na ruce a nohy přilnavé proužky z gumoplastu, v nichž byly vystříhány květinové vzory. Soupravy těchto nálepek se dají koupit ve spoustě obchodů. Nic se nesmělo vyhodit, takže na levé dlani mám vyhenován i nápis „Vyrobeno 2008“ a na zápěstí číslo „3“. Seděla jsem přitom na matraci položené vprostřed místnosti, nohy na polštáři a lokty opřené o kolena. V této pozici jsem strávila následující čtyři hodiny.
Odležená hennová pasta se pak nanesla na proužky v místech, kde byl prostříhán vzor. Bobeček henny jsem dostala taky na konec každého prstu a na celá chodidla. Pak už se jen čekalo, až se do kůže pořádně dostane barva, a probíhala velice lámaná konverzace. Lámaná nejen kvůli mé omezené arabštině, ale i z důvodu, že holky mluví sokotránsky a u spousty slovíček ani nevědí, jak je arabsky říct. Takže to byla opravdu legrace.
Bílá kůže přitahuje
Arda a Raqía původně zavřely dveře do předního dvora, aby žádný muž neviděl dovnitř a ony si mohly sundat šátek z obličeje. Ne všichni muži přebývající v tomto lidnatém domě jsou jim totiž natolik příbuzní, aby jim mohli vidět tvář. Znamená to tedy, že se neustále odmotávají a zamotávají do šátku, i když jsem si všimla, že to dělají dost laxně a rozhodně každý chlap z baráku musí moc dobře vědět, jak vypadají. Takže to nejlákavější, co v naší hennovací místnůstce zůstalo, byly mé odhalené bílé nohy.
Arda s Raqií se neustále mazlily s mou světlou kůží. Dotýkaly se mých tváří, dlaní, přikládaly k nim své snědé ruce a nadávaly. Nechtěly uvěřit, že sedávám na sluníčku, abych se opálila. V určitých fázích večera ležely každá po jednom mém boku a zamilovaně mi hladily holeně. Opravdu to vypadalo jak milostná scéna. Do toho se neustále trousily děti, ale nejen ony. Když zůstaly dveře pootevřeny, objevil se v místnosti občas i nějaký ten chlap.
V jednu chvíli se otočím a zjistím, že za mnou už jistě notnou dobu tiše stojí týpek a zírá mi na kolena. Holky proti tomu vůbec nezasáhly! Asi i přesto, že nosím téměř dokonalé muslimské zakrytí včetně šátku, mají prostě pocit, že jsem z Evropy, takže se mi kdokoli může koukat na cokoli. Povýšeně jsem si přetáhla sukni aspoň přes kolena a Arda to pak začala dělat pokaždé, když do místnosti vstoupila mužská návštěva.
O čem se drbe na Sokotře
Bavily jsme se o všem možném. Například čím si myju obličej, že ho mám tak bílý, čím si myju vlasy, že je mám tak černé, čím si myju zuby, že je mám tak rovné. Ukazovaly jsme si navzájem plomby a Arda vytasila dásně s chybějícími snad všemi osmičkami. Na přetřes přišlo, jak to, že se nebojím být ve svém sokotránském domě sama. Raqíin závěr zněl: „Ty jsi muž!“
Pak jsem dlouho nemohla pochopit, co se mi Arda snaží říct, až konečně vyšlo najevo, že chce poradit, jak ztloustnout. Ano, jiný kraj, jiný mrav. Říkala mi, že má nějaké vitamíny, ale ty se ukázaly být pilulkami podporujícími tvorbu krve. Zřejmě jí je dali po porodu před měsícem.
Jak na Sokotře ztloustnout
Když jsme zaschlou hennu konečně oloupaly, byl čas na večeři. Holky přinesly tři placky bílého chleba a kastrůlek, kde na dně byla trocha hnědé omáčky a v ní pár fazolí. Té omáčky tam bylo opravdu tak málo, že to spíš vypadalo jako prázdný hrnec po večeři české rodiny. Sevřelo se mi srdce, že z tohohle mála mám holkám ještě ujídat, a opatrně jsem si namáčela kusy chleba, aby se mi na nich zachytilo co nejmíň omáčky.
Arda si dala do pusy asi tři kousky chleba a tvářila se, že už je najezená. Tak s takovouhle holka neztloustneš nikdy. Pokusila jsem se dát arabsko-sokotránskou přednášku o blahodárnosti odpočinku, pravidelného jídla, čaje se spoustou sladkého mléka a vitamínů v zelenině – žádné další prostředky dosažitelné pro místní ženu mě nenapadly. Vždyť moje vlastní váha tady letí dolů.
Krásná jako nevěsta
Po jídle mi hennu zafixovali jakýmsi zvláštně vonícím olejíčkem a dostala jsem za úkol ten večer se nemýt vůbec a další dny pouze bez mýdla. Praní mám povoleno jen v ochranných rukavicích. Raqía mi ještě doporučila, abych si na nehty hned zítra koupila červený lak. Prý to pak teprve bude vypadat dobře. (To rozhodně neudělám). Nakonec mě i dětmi vyprovodily výskotem a halekáním svatebních popěvků, protože je opravdu hodně bavilo dělat si ze mě legraci, že jsem nevěsta.
Moje henna vzbuzuje všude velkou pozornost. V ulicích Hadiba mě nyní zastavují místní ženy a ptají se, odkud to mám. Případně mi ukazují svoji vlastní hennu a jsou moc spokojené, že jsem „sokotránská“. Tedy ovšem jen pokud kráčím sama. Pokud jdeme s Ágém, ženy nás samozřejmě neoslovují a já jsem neviditelná.
