Světový den záchodů!
Na 19. listopad připadá zvláštní svátek – Světový den záchodů. Jeho hlavním účelem je poukázat na to, že víc než dvě miliardy obyvatel planety Země nemají k dispozici ani to nejjednodušší WC. Přitom nevyhovující hygienické podmínky a kontaminovaná voda jsou každý rok důvodem úmrtí miliónů dětí i dospělých na nakažlivé choroby. Výkaly roztroušené kolem lidských obydlí brzy uschnou a vítr i hmyz jejich částečky roznášejí zpět do domů, na jídelní stůl, do úst a očí. Navíc špatnou životosprávou s omezeným přísunem tekutin, jíž se lidé bez záchodů snaží oddálit nutnost vykonání potřeby za denního světla, vzniká řada zbytečných zdravotních komplikací.
Asi by je přitom ani nenapadlo, že jinde na planetě žijí šťastlivci, kteří po každém vyčůrání spláchnou několika litry pitné vody!
Nejhorší záchod je žádný záchod
Milióny těch, kteří nemají žádný záchod, si chodí ulevit do přírody. Jenže zatímco pro muže obvykle žádná zas tak přísná pravidla neplatí, ženy musejí čekat na tmu, aby si mohly odskočit někam za dům. Proto záměrně málo pijí a nepřirozeně odkládají vykonání potřeby, až u nich vznikají urologické a gynekologické potíže. Při výpravách do tmy se navíc vystavují rizikům napadení.
Záchody chybí i ve venkovských domech na Sokotře. Přitom kolem se nenachází žádná bujná vegetace, kam by se člověk mohl snadno přikrčit. Naštěstí je většinu roku dost horko, takže tekutiny se spíš vypotí, než by se musely vyčůrat. Strava Sokotránců je navíc tak chudá, že z ní nejspíš téměř nic nevyloučí.
Modernizace však postupuje i v Jemenu, a tak jsou toaletami v poslední době vybavovány i několikapatrové kamenné domy v horách v pevninské části země. Fascinující je, že výklenky se záchodem se přistavují v těch nejvyšších patrech (ve spodních patrech totiž bývají kuchyně) – a tak se z výšky desítek metrů vine podél zdi domu dlouhatánská záchodová roura. Ta navíc v mnoha případech končí pár metrů nad zemí, takže na pocákané zdi můžete sledovat, jakou mají jeho obyvatelé stolici.
Obhajoba tureckého záchodu
V Jemenu říkají evropskému záchodu posměšně „kursí farangí“ neboli židle pro cizince. Mnozí západní návštěvníci však na sedacím záchodě lpí a jsou nešťastní, když v kabince toalety najdou jen „turecký“ záchod se šlapkami a dírou v zemi. Neuvědomují si, že tato varianta je mnohem hygieničtější než klasický záchod, protože se při vyřizování záležitostí v kabince nemusíte vůbec ničeho dotknout – záměrně ani omylem.
Mnozí Evropané si kladou otázku, jak dokážou na „turecký“ záchod chodit i staří lidé. Ale pozor, umědomte si, že Arabové po celý svůj život cvičí pětkrát denně při povinné modlitbě, a tak pro ně i v pokročilém věku nebývá problém dřepnout si a pak se zase bez cizí pomoci narovnat. Naopak cizinci, kteří nejsou zvyklí sedat na zemi se skříženýma nohama a mají ztuhlé tělo, mívají dokonce problém i s tím, aby v dřepu došlápli na zem patou. Při balancování nad tureckým záchodem na špičkách se jim může snadno stát, že nešťastně uklouznou :)
Přejeme vám šťasný a veselý Světový den záchodů a krásné a zdravé dnešní hovínko, bobek, výkal, exkrement, kabel, hromádku ...
